úterý 19. dubna 2016

Řím - věčné město



Při zpáteční cestě z překrásné Sicílie se ještě zastavíme v hlavním městě Itálie a oblasti Lazio -  v Římě. Přezdívá se mu také Věčné město a je to jedno z nejstarších evropských měst vůbec. Nyní je turisticky velice vyhledávanou metropolí, jelikož nabízí velké množství památek na relativně malé ploše. Některé atrakce jsou od sebe v docházkové vzdálenosti, čili taková ta typická městská turistika. Řím doporučuji navštívit mimo hlavní sezónu. Lidí zde sice bude pořád dost, ale alespoň se nebudete muset prodírat nekončícími davy v třicetistupňovách vedrech. Velkou výhodou Říma je velmi snadná dostupnost z České republiky. Přímo z Prahy létá nízkonákladovka Ryanair a letenky se dají sehnat i dost za levno. Především záleží na tom, jak moc s předstihem nakupujete. Většinou platí, že čím dříve, tím méně zaplatíte a s blížícím se datem odletu se ceny spíš zvyšují.

Ze sicilského Trapani přiletíme na římské letiště Fiumicino (druhé a menší je Ciampino), neboli také letiště Leonarda da Vinciho, které je od centra vzdáleno něco přes 30 km. Využijeme tedy autobusové linky společnosti Terravison, abychom se dostali přímo do centra - cílová stanice Termini station. Platíme 4 € na osobu, což není až tak strašné viz. přímo nákup online Fiumicino Airport TransferFiumicino Airport Transfer.

Jelikož máme oba bágly i se spacáky, je nám jasné, že dnešní trajdání nebude nijak dlouhé. Volíme tedy jen procházku centrem a nabíráme směr Pantheon na náměstí Piazza della Rotonda (z Termini asi 2,5 km). Je to starověký kruhový chrám, i když na první pohled jako kruhový úplně nevypadá :) Pokud ale vejdete dovnitř (vstupné je zdarma), ocitnete se v obrovské kruhové aule osvětlené jen otvorem v klenbě (tzv. okulus). Říká se mu také "oko" a je 9 metrů široké. Pantheon slouží i jako pohřebiště - hrobku zde má např. král Viktor Emanuel II. nebo malíř a architekt Raffael Santi.


Naším druhým a hlavním cílem je Fontana di Trevi (od Pantheonu asi 700 m). V Římě je fontána nebo kašna na každém náměstí a náměstíčku (někde i více než jedna), čili skoro na každém rohu. Fontana di Trevi je z nich určitě ta nejznámější a nejkrásnější. Ale upřímně, představovala jsem si, že se bude nacházet na velkolepějším místě. Procházíme se malými uličkami, samá kavárnička a zmrzlinárna, projdeme kolem United Colors of Benetton a najednou se prostě vyloupneme na náměstíčku Piazza di Trevi, totálně obsypaném turisty. 

Fontána sama o sobě je opravdu krásná. Bílé mytologické sochy, uprostřed s bohem Neptunem sedícím na mušli a taženém okřídlenými koňmi. Dále zde naleznete sochy, které symbolizují roční období i se svými typickými plody. Není to žádný drobeček, na šířku má skoro 20 m. Což je dobře, protože se s ní chce vyfotit každý, takže si můžete na dobrou fotku i dost počkat. Údajně pokud se k fontáně otočíte zády a hodíte do ní pravou rukou přes levé rameno minci, určitě se do Říma vrátíte. Tak schválně :)

Dáme si parádní zmrzku u Valentina a míříme k další římské atrakci - Španělským schodům. Není to ani deset minut chůze. A ano, za necelých 10 minut se dozvíme, že Španělské schody se rekonstruují a jsou obehnané pletivem s plachtami, takže takhle nejznámější římské schody... 

zdroj Desperado: https://desperado.cz/clanek-2333-cordonata-spanelske-schody-v-rime.html

Doprava po městě - Řím má jen tři linky metra, z toho jedna se větví na dvě. Mají to ale dobře označené, takže se není čeho bát. Jízdenka na metro stojí 1,50 € a je platná 100 minut. Lze koupit i celodenní jízdenku za 7 €, ale chce to propočítat, jestli to opravdu projedete, protože, jak už jsem psala, turistické cíle jsou dost blízko od sebe. Lístky lze koupit v automatu (bere mince i bankovky) nebo u okýnka, které je většinou u vstupu do metra.



Tipy na ubytování

Ubytko, kde jsme spali my vám určitě nedoporučím, protože to nebyla vůbec dobrá zkušenost (níže rozvedu). Ale jestli ještě někdy pojedeme do Říma, budu vybírat z těchto:


Den druhý

Máme celý den pro sebe a věci si můžeme nechat na pokoji, takže dnes to bude opravdu vycházka na lehko... konečně :) Bereme tedy jen sušenky a lahev na pití - všude po městě jsou pítka, kde si můžete natočit pitnou, dobrou a studenou vodu. Pokud tedy nejste závislí na kolčách a fantách apod, neutrácejte za balenou vodu, ale v klidu si ji natočte na ulici.

A začínáme... Vatikánem - městským státem obehnaným hradbami, který se skládá v podstatě jen z náměstí, baziliky Sv. Petra a přilehlých prostor jako kostelů a zahrad. Při našem štěstí se ale blíže nepodíváme, jelikož je dnes pro veřejnost zavřeno. Papež je nejspíš doma a dovnitř tak pouští turisty pouze s průvodcem. Obejdeme teda Svatopetrské náměstí (Piazza san Pietro), které je lemované sloupovou kolonádou a uprostřed něj stojí obelisk.


Pokračujeme k Andělskému hradu, který je asi 12 minut cesty od Svatopetrského náměstí. Je to velká kruhová pevnost přímo na břehu řeky. Vede k ní Andělský most, který lemují sochy andělů symbolizující kristovo utrpení. Máme v plánu jít na prohlídku a tak se postavíme do poměrně dlouhé fronty.  Vstupné je 15 €. Stojíme, čekáme a je vedro k padnutí. Fronta se celkově posune asi tak o půl metru... a my to vzdáváme. V téhle výhni nemá smysl dál čekat (na vstup nebo na to až se upečeme), a tak se projdeme alespoň v přilehlých zahradách hradu.

Poté se vydáváme do zahrad Gianicolo, odkud je údajně ten nej výhled na Řím. Cesta vede okolo bust významných italských osobností 19. století. Vše je završeno obří sochou Giuseppe Garibaldiho jedoucím na koni. Odtud vás čekají opravdu parádní panoramata celého města. Nutno dodat, že na tomto místě jsme potkali minimum lidí (asi se nikomu nechce chodit do kopce). Seběhneme dolů do čtvrti Trastevere, která se skládá z úzkých a členitých uliček plných barů a kavárniček. Dnešní den k takovému posedávání na barové zahrádce přímo láká. Je opravdu z čeho vybírat. Vybíráme jeden i s pozdním brunchem a jen si užíváme té pohody. Neproudí tu žádné velké davy, všichni si jen vychutnávají tu svou sklenku a užívají okamžiku.


Posilněni se vydáváme k hřebu dnešního dne - Koloseum a Foro Romano. Přeběhneme most Ponte Garibaldi, pod sebou máme Tiberský ostrov (Isola Tiberina), a okolo Fora Romana se proplétáme přímo ke Koloseu. Zase se dá ujít úplně v pohodě pěšky, jsou to asi dva kilometry. U vstupenek je sice fronta, ale postupuje velice rychle. Vstupné stojí 16 € a platí i do Foro Romano, což je super, protože stojíte jen jednu frontu. Další variantou je hodně doporučovaný Roma Pass. Mrkněte na oficiální stránky, abyste sami posoudili, zda se vám jeho koupě vyplatí či ne. Pak už si jen dejte pozor do jaké fronty si stoupáte, je jich tam více.. :)

Koloseum samo o sobě je symbolem Říma a je naprosto úchvatné. Má oválný půdorys a je rozděleno do čtyř podlaží. Vnitřku pak dominuje obrovské hlediště, které mělo pojmout až 50 tisíc diváků, a samotná aréna. Pod ní byl zbudován systém chodeb a sklepů, kde byli umístěni otroci, gladiátoři nebo i zvířata, která byla při hrách používána.


Přesouváme se do vedlejšího Forum Romanum, nejstaršího místa v Římě. Je to obrovský areál plný zbytků chrámů, tržnic, vítězných oblouků, kostelů, bazilik, sloupů atd. V současné době je to změť archeologických vykopávek a zbytků staveb. Některé z budov fungují jako muzea či expozice, ale ve své době to muselo být opravdu velkolepé místo. Konaly se zde slavnosti, průvody, soudy, volby, politická shromáždění i trhy.




A jak to všechno dopadlo?


Ráno se vydáváme na Termini, odkud nám jede autobus na letiště. Tentokrát se potřebujeme dostat na Ciampino, což je menší letiště využívané především nízkonákladovkami. Opět k přesunu využijeme společnosti Terravision (opět za 4 €). Čáru přes rozpočet nám ale udělal týpek na přepážce, příjemný jak osina v zadku, který nám s ledovým klidem oznamuje, že autobus je porouchaný a další jede za dvě hodiny. K jízdenkám nám jen přicvakne papírek s mailovou adresou, kde máme zažádat o vrácení peněz a nazdar. Pozdějším jet nechceme, protože bychom let už nestihli. Jdem tedy hledat jiný bus, po pár metrech narazíme na jinou přepravní společnost a za 10 minut už jedeme směr Ciampino (asi za 5 €). Refundace s Terravision nakonec po X mailech opravdu proběhla. Chce to pevné nervy a hlavně... vydržet!

Co mělo ale delší dohru bylo ubytování. Po příjezdu zjišťujeme, že jsme městkou daň platili 2x (moje blbost), proto okamžitě píšu na Booking, i když jsem si vědoma toho, že nemám v ruce vůbec žádné potvrzení o platbě. K našemu úžasu ale ubytování chybu uznalo a peníze nám poslali zpět.

Problém ubytování level 2: Po pár měsících si takhle sedím doma na gauči, když najednou mi přijde smska o překročení limitu v internetovém bankovnictví. Trochu mě to překvapilo, protože v tu chvíli jsem nebyla ani na internetu, ani u pc, a ani ten den jsem žádnou platbu nezadávala. Kontroluji tedy účet přes internet - strženo cca 100 €. Super, další peníze se kvůli nastavenému limitu nestrhly, a proto přišla sms. Panika. Okamžitě stahuji všechny limity k účtu na nulu a vytáčím banku. Následně mi operátor oznamuje, že podobná platba už jednou proběhla na přelomu roku. Začíná mi svítat a druhý telefonát směřuji na booking, kde mě čeká to výborné překvapení - ubytování už není v databázi, booking už s nimi nespolupracuje. Pán na drátě ale velice ochotný situaci řešit, ale potřebuje potvrzení, že se opravdu jedná o stejnou platbu. Banka mi ale nemůže vystavit potvrzení, dokud nebude transakce zaúčtovaná. Následuje kolotoč mailů a přeposílání a... po pár týdnech mám od bookingu peníze zpět na účtu.

Limity na kartě jsem pro jistotu nechala, asi nějaká předtucha. Zhruba měsíc na to mi totiž dorazí další sms s překročením limitu. To jsem relativně klidná, vše je zablokované. Ale pro zajímavost volám do banky, kolik si chtěli strhnout tentokrát - 500 €. Šmejdi! Dochází mi trpělivost a zasílám žádost o novou kartu. Výlet do Říma je pro nás tedy opravdu nezapomenutelným zážitkem :)

Pokud vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz Vorvaně :) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030





neděle 10. dubna 2016

Křížem krážem Sicílií



Jarní dovolená s úžasným mořem, parádními výšlapy, výbornou zmrzlinou a nádechem historie všude kolem - tak to byla Sicílie.

Jelikož z Prahy na Sicílii přímé lety za levno nejsou, zvolili jsme trasu Praha-Bergamo-Trapani-Řím-Praha a kombinaci letenek od Wizzairu a Ryanairu. Dohromady tahle letenková sranda vyšla na něco málo přes 2 tisíce pro jednoho. S tímhle nákupem jsem koupila i Wizzair členství, které vyjde na 30 € (1 os. + spolucestující) s platností na jeden rok. Díky tomu máte pak lowcost letenky ještě levněji, ale musíte si promyslet, zda se vám to vyplatí. Jestli poletíte v dalším roce jen jednou, tak to určitě nekupujte. 

Náš letový řád vypadá následovně:

  • přílet Milán Bergamo (1 noc)
  • přelet do Trapani (4 noci na ostrově)
  • přelet do Říma (2 noci)

V Bergamu bohužel nenavazují lety, proto zde musíme přespat. Nakonec se nám ale městečko moc líbí a vůbec této zastávky nelitujeme - viz tento článek. Na Sicílii, ač poměrně malém ostrově, jsou letiště celkem tři - v hlavním městě Palermu, v Catanii a v Trapani, kam přilétáme my. Rozhodli jsme se, že si půjčíme auto hned na letišti a ostrov si tak v pohodě projedeme. Navíc nám na dvě noci poslouží i jako hotel :)

Etna (foceno z Teorminy)

Půjčení a řízení auta na Sicílii


Auto jsme se rozhodli půjčit u společnosti Green Motion, která nám v případě Sicílie vyšla nejlevněji - na 4 dny to vyšlo na necelé 3 000,- Kč i s pojištěním.

Rezervaci jsme provedli online už z ČR, díky čemuž nám vyřízení na přepážce trvá jen pár minut.  Obdržíme lehce jetou Fiat Panda, kterou ihned kontrolujeme a fotíme veškeré škrábance, vady a defekty, což rozhodně doporučuji i vám. Pokud by na vás autopůjčovna při vracení auta něco zkoušela, vždycky je dobrý mít důkaz alespoň v podobě zdokumentovaného stavu, ve kterém jste jej přebírali. 

Vyrážíme. Zjištění číslo 1: Fiat Panda je nejrozšířenější auto na ostrově. Zjištění číslo 2: to naše bude nejspíš to nejzachovalejší, ač jsme si původně mysleli opak. Zjištění číslo 3: místní řidiči jsou šílenci se vším všudy. Omezení rychlosti se zde totálně ignoruje. Tam, kde je značka s 80, jedou místní v klidu i 130 a na ty, co jedou pomaleji, samozřejmě troubí.

Z počátku se snažíme rychlosti dodržovat, ale prostě to není možné, protože bychom se nikam nedostali. Předepsaná rychlost se mění každých půl kilometru, např. kvůli pracím na silnici (nikdy jsme na silnici nikoho pracovat neviděli) nebo kvůli zúžení vozovky nebo nejspíš jen tak. Časem jsme rezignovali a tam, kde byla 40 jeli jsme 60, tam kde byla 80, jeli jsme většinou 100. No... troubili i tak... To ale není nic proti dopravní situace ve městech, která je jen pro silné povahy. Ta lepší varianta jsou semafory. Auta se sice za neustálého troubení tlačí ze všech stran, ale tento chaos je organizovaný alespoň zelenou a červenou. Problém nastává ve chvíli, kdy vjedete do velké křižovatky bez jediné značky. Místní si nelámou hlavu s hlavní nehlavní, prostě se ze všech stran a směrů sesypou auta, troubí... hodně... a nějak se pak zas dostanou ven. Po této zkušenosti pochopíte, proč jejich auta vypadají tak, jak vypadají - natlučené a promačkané ze všech stran.

Co se kvality komunikací týče - tragédie hadr - samý výmol a samá díra. Nezbývá než se modlit, abychom vrátili auto se stejným počtem kol. Dvě z těchto supr děravých silnic nazývají "dálnice" a jedná se o placené úseky. Jedna vede z Buonfornello do Messiny, druhá z Messiny do Catanie a fungují na principu mýtného. Před vjezdem na dálnici projedete mýtnou bránou a vycvaknete si lísteček. Na požadovaném sjezdu pak projíždíte další mýtnicí, kde lísteček předložíte (přepážky s obsluhou i samoobslužné automaty). Částka se tedy počítá podle najetých kilometrů a nejsou to žádné závratné sumy.



První den a první kilometry


První den nás čeká ta nejdelší cesta - z letiště Trapani na druhou stranu ostrova do města Catanie (více než 300 km), kde máme zarezervované první ubytko. Ubíráme se tedy směrem Palermo, ale nakonec se rozhodneme jej vynechat. Vzhledem k místní dopravní situaci se nám nechce do něj příliš zabředávat, hledat parkovací místa atpd., proto jím pouze projíždíme. Naším cílem je městečko Cefalú, což je oproti naší trase mírná zajížďka, která za to ale rozhodně stála. Turistickým cílem je zde především Duomo di Cefalú - katedrála v samotném srdci města. Víc než katedrála nás ale okouzlilo městečko jako celek - jen tak procházka uličkami, žádný spěch, zmrzka... za mě jedno z nejkrásnějších míst na Sicílii. Výlet jsme si zpestřili výšlapem na pevnost Rocca nad městem. Vstupné je asi tři nebo čtyři eura a areál si procházíte sami. Na začátku je cesta upravená, přímo až nahoru na zbytky opevnění pak vede menší pěšina. Je to sice celé do kopce, ale dá se to zvládnout. Za odměnu se naskytnou nádherné výhledy na azurové moře a celé Cefalú.


Další zastávky nepodnikáme, a tak dorazíme do dnešní cílové stanice Catania ještě za světla. Toto město je druhé největší na Sicílii a leží přímo na úpatí sopky Etna. Je takovým zvláštním spojením starobylého a moderního stylu zároveň. Ubytování máme zařízené (přes booking, City-In) jen pár metrů od vyhledávané památky Castello Ursino a vychází na necelých 800,- Kč. Další možná ubytování v Catanii:


Druhý den máme v plánu výstup na Etnu, ale předpověď počasí zatím moc optimisticky nevypadá. Naštěstí nás to moc netrápí, protože další ubytování máme zabookované až na noc před odletem v Trapani (Appartamento Giglio), čili nejsme nijak časově vázaní a můžeme si program přehazovat dle libosti. Takže... se proplétáme Catanií, kde se v sobotu ráno konají trhy, což naše navigace nechápe a neustále nás tahá do jednosměrek. S nervama v kýblu vyrážíme na výlet do všude zmiňované Taormini. Pozor trasa Catanie - Taormina je placený úsek! Platíte podle toho kolik najedete kilometrů, ale jak už jsem říkala nejsou to žádné závratné sumy.

Taormina je takové typické turistické městečko se spoustou obchůdků, restaurací a historických památek. Samozřejmě díky této profláklosti je tady dost lidí a také aut - tudíž také velký problém zaparkovat. Ale kdo hledá, najde :) Hlavním lákadlem je zde řecké divadlo (Teatro Greco) původně ze 3. století, ze kterého je opravdu parádní výhled na Etnu. Prohlídka je bez průvodce, takže ani nepotřebujete mluvit či rozumět cizím jazykem. U vstupu si na ní připravte 10 € za dospělého (do 25 let za polovic a do 18 let gratis) - aktuální info o otevírací době můžete sledovat zde. Pak už se jen tak bezcílně potulujeme úzkými uličkami a užíváme si místní pohodovou atmosféru...


O tom, co všechno jsme stihli i o samotném výšlapu na Etnu si můžete přečíst v následujícím článku zde - TOP výlety na Sicílii.

Pokud vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz Vorvaně :) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030