Po dlouhé době jsme se rozhodli pro čistě městskou turistiku. Vlastně jsem rozhodla já, protože Pepa dostal letenky ode mě, jako dárek Vánocům :) Do Paříže jsme se chystali již v červnu společností Transavia. Ta ale zpáteční let posunula skoro o celý den, tím pádem by se nám cesta na otočku moc nevyplatila, a let jsme tedy stornovali. Do druhého kola nákupů letenek jsem se vrhla sama. Vybírala jsem z březnových termínů v první řadě kvůli začínající fotbalové sezóně - ano jsem velice ohleduplná, ale i tak to bylo prd platný a před jejím začátkem jsme to stejnak nestihli :) Druhým důvodem byl fakt, že na (skoro) jaře tam potkáte určitě méně turistů než v letních měsících. Tím pádem jsou i letenky o něco levnější než v hlavní sezóně.
Při pořizování letenek směr Paříž pozor na fakt, že tohle město má poblíž celkem
tři letiště - Charles de Gaulle, Orly a Beauvais.
Charles de Gaulle je z nich největší a je i nejblíže k centru. Proto bych doporučila využít nejlépe toto, jelikož v rámci přesunu do centra ušetříte spoustu času i peněz. Na CDG přilétají letadla ČSA, Iberia, Lufthansa a AirFrance. Aerolinkami
Transavia či
Vueling byste se dostali na letiště Orly, které je pořád ještě "v Paříži", na rozdíl od Beauvais, které je vzdálené cca 80 km a létají sem především nízkonákladovky - např. rovnou z Prahy
Ryanair. V tomhle případě je ale dost možné, že za přesun z Beauvais do centra Paříže zaplatíte víc než za samotnou letenku.
Doprava
 |
| Navigo |
Doporučuji si předem zhruba propočítat náklady, které hodláte vynaložit na popojíždění po městě. Existuje několik možností. Základní jízdenka na MHD (metro, RER, bus, tramvaj i lanovka) stojí 1,90 €. Zvýhodněný balíček 10 jízdenek vás pak přijde na 14,50 €. Počítejte ale s tím, že Paříž má 5 zón - do každé zóny potřebujete tedy jeden lístek. Pokud určitě víte, že pojedete
z letiště, na letiště CDG, do Versailles nebo do Disneylandu a ještě párkrát se budete chtít někam přiblížit, popřemýšlejte nad
kartou Navigo Découverte Travel Card. V ceně téhle kartičky máte veškerou dopravu v Paříži na aktuální týden (do neděle).
Musíte ji však pořídit do čtvrtka, neboť v pátek už se začínají prodávat na následující týden. Její pořízení stojí 27,50 € (22,50 € týdenní jízdné + 5 € vydání kartičky) a potřebujete na ní klasickou pasovou fotku. Ofiko stránky
zde. Tuhle možnost jsme využili a nemohli jsme si to vynachválit. Nemusíte někde neustále shánět lístky a počítat zóny, nebo se stresovat čím můžete a čím nemůžete jet, jak dlouho můžete jet apod. Metro má v Paříži velice hustou síť linek a zastávek. Zorientovat se není až tak velký problém, vše maj opravdu dobře označené.
Dále existují, asi jako v každém evropském městě, zvýhodněné turistické balíčky, které většinou kombinují dopravu se zvýhodněným vstupným - zde pod názvem Paris Visite. Co se týče Paříže, nepřišlo mi to nijak zvlášť výhodné, ale pro ty, kteří slevy na vstupy využijí, se nejspíš koupě vyplatí. Jsou dva druhy - zóny 1-3 a zóny 1-5. Na konkrétní ceny a slevy můžete mrknout zde -
Paris Visite.
Den1
 |
| noční Sacré-Coeur |
Ve středu večer přilétáme Easyjetem na letiště CDG a proplétáme se směrem k vlakovým zastávkám. Cestou se modlíme, aby mělo okénko dopravních podniků ještě otevřeno, a mohli jsme tak pořídit zmiňovanou Navigo kartu ihned na letišti. Otevřeno naštěstí je a zařízení kartičky trvá jen pár sekund, pro obsluhu to není nic neobvyklého. Na přepážce si vezměte i skládací plánek místní dopravy, hodí se. Na kartičku jen napíšete svoje jméno a nalepíte fotku. Jestli na ní zapomenete můžete se na rychlovku vyfotit ve vedlejším fotoautomatu.
Letiště CDG je s centrem spojeno linkou vlaku
RER B (=příměstský vlak), cesta trvá asi 40 minut. Vystupujeme na hlavním nádraží Gare du Nord, odkud to máme k ubytování necelých 10 minut pěšky. Ubytování v Paříži není úplně levná záležitost. Pokud navíc chcete bydlet poblíž centra, je to docela oříšek. Ale kdo hledá, najde :) Konkrétně jsem na
bookingu našla tenhle jednoduchý a levný hotel -
Residence de Bruxelles. Pokoje malinké, ale čisté + teplá sprcha, postel, každý den čisté ručníky. Jelikož zde jenom přespíme, tak si s tímhle v pohodě vystačíme. S ohledem na cenu a naprosto parádní lokalitu, super!
Další tipy na ubytování jsou za mne tyto:
Do známé části
Montmartre to máme dalších 10 minut pěškobusem. Čili házíme bágly na pokoj a jdeme se ponořit do víru noční Paříže. Montmartre je ten kopec, na kterém stojí bazilika Sacré-Coeur, i historická čtvrť pod ním. Nachází se zde spousta obchůdků a krámků, restaurací, barů atd. Dost často vás zde také zastavují pouliční umělci s nabídkou malování portrétu. Je tady moc příjemné se jen tak procházet...
Cestou na vrchol se posilníme v útulné restauraci
Le Paname. Na výběr je několik verzí menu, fondue, raclette, i různé druhy omelet. Nakonec se rozhodujeme pro
raclette, čehož opravdu nelitujeme. Za chvilku číšník dovalí velké kolo sýra napíchnuté na speciální kovové konstrukci, která z jedné strany funguje jako gril. Když se přisune blíže, sýr se začne roztékat. Pod rozpálený sýr si pak dáte talíř s různými druhy uzenin a brambor vařených ve slupce a na to seškrábnete pořádnou vrstvu sýra. Food porno tečka!
 |
| jedny ze schodišť |
Na vrchol k
Sacré-Coeur si můžete vyšlápnout pár schodů nebo se svézt lanovkou (jestli máte Navigo nebo Paris Visite, je to v ceně). V rámci toho, jak jsme přežraní, volíme raději ty schody. Je jich dost, ale dá se to. Nahoře posedávají a popíjejí hloučky lidí. A ono není divu - je odtud parádní výhled na celou Paříž, tak proč se zde chvilku nezdržet. Bazilika sama o sobě je volně přístupná, takže si ji můžete v klidu prohlédnout i zevnitř bez toho, aby vaše peněženka utrpěla nějakou újmu. Z architektonického hlediska je mixem byzantského a románského slohu - má 5 kopulí, z nichž ta nejvyšší měří 83 m a po katedrále Notre Dam je Sacré-Coeur údajně druhou nejnavštěvovanější pamětihodností v Paříži.
Den2
Tady bych ráda napsala, že se probouzíme do slunečného dne, ale bohužel... je pěkně hnusně. Ale abych to nedramatizovala - neprší, takže může být i hůř. Dneska máme na programu... tak nějak co se nám bude chtít :)
Doběhneme na Gare du Nord a popovezem se linkou RER B pár zastávek ke katedrále Notre Dame. Zastávka se přímo jmenuje St. Michel - Notre Dame. Všichni znáte zvoníka od matky boží ne? No tak to je přesně ono - gotická stavba na ostrůvku Ile de la Cité na řece Seině přímo v centru Paříže, které dominují dvě obrovské věže.
Vstup dovnitř je zdarma, ale už od rána se zde táhnou poměrně dlouhé fronty. Je možné vystoupat i na věže, popř. se podívat do krypty pod katedrálou - to už je za poplatek. Určitě Notre Dame i obejděte. Všichni turisté a školní skupinky zůstavají pouze před ní, ale můžete ze strany projít malým parkem a vidět tak katedrálu i ze strany a zezadu. Přes most L´Archevéché se dostáváme na levý břeh Seiny do
Latinské čtvrti. Dříve se zde totiž mluvilo výhradně latinsky, proto tento název. Bylo tomu tak hlavně kvůli koncentraci studentů a profesorů, jelikož nejstarší francouzská univerzita
Sorbonna sídlí právě v těchto místech. Dnes je Latinská čtvrť velice oblíbenou turistickou lokalitou. Najdete zde mnoho restaurací, kaváren, které mají venku celoročně vystrčené stolky, stánků s palačinkami a pouličních prodejců.
Určitě neminete ani
Pantheon jakožto jednu z nejnavštěvovanějších atrakcí v Latinské čtvrti. Dnes slouží jako pohřebiště významných francouzkých osobností. Má zde hrobku např. Alexandr Dumas, Victor Hugo, Voltair apod. Jako jediná žena je tady pohřbená Marie Curie Sklodowská. Vstup dovnitř je zpoplatněn - tuším, že to bylo asi 8 €, ale dovnitř jsme nešli.
Odtud už je to jen kousek do oázy klidu - Lucemburských zahrad. Hlavní budovou je Lucemburský palác, který dříve sloužil jako královské sídlo a nyní v něm zasedá francouzský senát. Přímo před palácem je veliké jezírko (Grand Bassin), které je obestavěné typickými zelenými kovovými židlemi. Na nich turisté nabírají energii na další cesty a kochají se klusajícími místními v běžeckých oblečkách. Aspoň v březnu to tak je... ale v sezóně je nabídka aktivit mnohem pestřejší. Park je velice rozlehlý, nádherně upravený a nabízí různá využití - od několika sportovních hřišť, sadů, fontán, soch, přes poníky až po kolotoč a pouštění plachetnic.
 |
| Lucemburský palác |
|
 |
| Medicejská fontána |
|
Vracíme se přes nábřeží, kde stojí spousta stánků fungujících jako antikvariáty nebo zde místní malíři prodávají svá díla. Zpět na pravý břeh Seiny přejdeme přes most
Pont des Artes, neboli Most umění. Název kvůli faktu, že vyjdete přímo u Louvru, kterému se říkalo Palác umění. Dříve na jeho zábradlí zamilované páry připínaly zámky a klíč se pak hodil do Seiny. Zámků ale bylo tolik, že se kvůli velké váze část zábradlí zřítila. Město ho poté nahradilo skleněnými panely. Škoda, že jsme to nestihli, vypadalo to fakt moc pěkně. I tak ale most přitahuje různé malíře a muzikanty a je z něj super výhled na ostrov Cité.
Ze zastávky Palais Royal-Musée du Louvre dojedeme metrem číslo 1 až do čtvrti
La Défense (konečná), takového pařížského Manhattanu. Tahle železo-betonovo-prosklená monstra na okraji města představují práci pro několik desítek tisíc lidí. V útrobách mrakodrapů totiž sídlí různé firmy, kanceláře, či hotelové řetězce - byznys centrum se vším všudy. První co vás zaujme a co jistě nepřehlédnete, bude
Grand Arche, neboli moderní protějšek k Vítěznému oblouku. Je to spíš taková obří skleněná kostka. Poblíž oblouku je velké nákupní centrum
Les Quatre Temps. Fakt dooost velké, více než 200 obchodů. Spíš jsme to jen tak prosvištěli. Sice jsem si chtěla něco koupit, ale znáte to, jakmile "něco" sháníte, tak si to "něco" nikdy nekoupíte. A až to shánět nebudete, tak se to rázem začne objevovat všude kolem vás... Je tam i hodně restaurací a fastfoodů, ale bacha, protože na oběd se sem sbíhají všichni z okolních kanceláří, čili chvilkama zde může být i dost přelidněno.
Od nákupáku se pak táhne betonová promenáda, která je lemovaná mrakodrapy různých tvarů a výšek. Pod ní jezdí dráha metra (č. 1) i RER (A). Nastupujeme na druhé zastávce metra v této čtvrti - Esplanade de La Défense, a popovezeme se na Les Sablons. Odtud dojdeme k moderní galerii
Fondation Louis Vuitton. Už sama budova je velice zvláštní. Místo klasické střechy má nosníky se skleněnými různobarevnými pláty připomínající plachty. Objekt je navíc ještě obklopen kaskádovitými bazény, jakýmsi umělým vodopádem. Chystali jsme se jí dovnitř na prohlídku, ale při našem štěstí se zrovna ten den měnily expozice a galerie byly zavřené. No co, ušetřili jsme asi devět euro.
Okolo se ještě rozprostírá
park Le Jardin d´Acclimatation, který sloužil pro aklimatizaci exotických zvířat a rostlin. Je to bývalá ZOO, dnes už pouze botanická zahrada. I přes plot je vidět jak je nádherně upravená a úplně vybízí k odpočinku. V programu této zahrady je například i projížďka na lodičkách nebo vláčkem, děti se tu nejspíš nudit nebudou :) Více info
zde.
Zpět do centra se vracíme už pěšky. K Vítěznému oblouku (Arc de Triomphe), tomu opravdovému z cihel a kamení, je to od nadace asi půlhodinová procházka. Oblouk připomíná Napoleonovo vítězství v bitvě u Slavkova. Najdete ho uprostřed obřího kruhového objezdu na náměstí Charlese de Gaulla, neboli Hvězda, jelikož se z něj ulice paprskovitě rozbíhají do všech stran. Přímo k oblouku se můžete dostat podchodem, i když jsme viděli pár šílenců, kteří přebíhali i ten několikaproudový kruháč. Je možné vylézt i nahoru. Pokud vám ještě nebylo 26 let, je to dokonce zadarmo - v Paříži je takových akcí pro mladé poměrně hodně. No škoda, že už tak mladí nejsme :) Pod ním se nachází také tzv. hrob neznámého vojáka, který symbolizuje oběti všech francouzských vojáků padlých za první světové války.
 |
 |
 |
| Invalidovna |
Od oblouku se táhne nejslavnější pařížská ulice
Champs Élysées (Elysejská pole) až k
Place de la Concorde (Náměstí Svornosti). Jsou to necelé dva kilometry luxusu a přepychu, kde naleznete známé i neznámé značky obchodů a butiků, restaurace, banky, kina, autosalony atd atd. Na této ulici se platí jedno z nejvyšších nájemných na světě. A ani tady jsem si nic nekoupila... ale i koukat celkem ujde :) Dále procházíme kolem
Invalidovny (Hotel des invalides), která však za chvilku zavírá, proto ji omrkneme jen zvenku. Sloužila jako vojenská nemocnice i jako domov pro válečné veterány. Nyní funguje jako válečné muzeum a mauzoleum, kde jsou pohřbeni francouzští váleční hrdinové (včetně Napoleona samotného). Z komplexu několika budov nejvíce vyniká dóm se zlatou střechou.
Poté už se odebíráme k oné lejdy, kterou vidíte skoro odkudkoliv. A i když jí zrovna nevidíte, tak vám ji alespoň ve zmenšené formě vnucují černoši spolu s dalšími krámy jako jsou třeba selfie tyče apod. Kdo nebyl na Eiffelově věži jakoby snad ani nebyl v Paříži. Tak jsme tam tedy nebyli, protože jsme nahoru opravdu nešli :) Mrzí nás to? Ne. Po různých teroristických útocích jsou i v Paříži dost posíleny kontroly apod. Při vstupu do turistických atrakcí a památek tedy musíte rozepnout nebo sundat bundu, jestli nemáte kolem pasu omotaný dynamit a otevřít batoh či kabelku, jestli tam třeba neukrýváte kulomet. Jasně, že to zlehčuji, ale faktem zůstává, že všude čekáte frontu na kontrolu a až potom další frontu na vstupenky. Stát dvě hodiny ve frontě je asi to poslední co naše uťapkané nohy chtějí. Volíme tedy alternativní plán v podobě plavby lodí.
Lodě kotví hned pod Eiffelovkou, to prostě neminete. Vybrat si můžete z několika společností, cena je skoro u všech 15 €. Pokud máte ubytování přes
booking.com, doporučuji využít jejich slev. Jen si z netu stáhnete kód, který ukážete obsluze a máte lepší cenu. Kód jsem měla stažený ale jen já a na mobilu mi zbývali 2 % baterky. Celkem nervák, jestli se to té paní za přepážkou vypne než jí to podám nebo ne... rychle rychle snímej to! Resp. ať to jde snímnout i když se to nerozsvítí :) Nakonec jsme za hodinovou plavbu s
Vedettes de Paris platili pouze 9 €. Plavba celkově je super, protože hodně památek je rozmístěno na březích Seiny, a tak projíždíte přímo okolo nich. I načasování bylo parádní, jelikož slunce zrovna zapadalo a při návratu bylo vše krásně osvětlené. Mělo to atmosféru, což můžete posoudit sami z fotek :)
Vracíme se na hotel noční Paříží, trochu se i popovezem metrem. I když jsem si den předtím řekla, že každý večer vyběhneme schody k Sacré-Coeur, tak dnes to na ně úplně nevypadá :) Bude nám stačit véča ještě pod schody vedoucí ke katedrále, doplnit energii a hurá směr postel. Na jeden den toho bylo víc než dost. Vypadá to, že "den třetí" bude mít svůj vlastní článek...takže počkej si na něj :)
Pokud vám tyto informace pomohly ušetřit trochu času nebo peněz nebo obojího, můžete mě třeba "pozvat na kafe" a přispět tak na provoz Vorvaně :) číslo účtu / QR kód: 1257951017/3030
Do známé části Montmartre to máme dalších 10 minut pěškobusem. Čili házíme bágly na pokoj a jdeme se ponořit do víru noční Paříže. Montmartre je ten kopec, na kterém stojí bazilika Sacré-Coeur, i historická čtvrť pod ním. Nachází se zde spousta obchůdků a krámků, restaurací, barů atd. Dost často vás zde také zastavují pouliční umělci s nabídkou malování portrétu. Je tady moc příjemné se jen tak procházet...
Tady bych ráda napsala, že se probouzíme do slunečného dne, ale bohužel... je pěkně hnusně. Ale abych to nedramatizovala - neprší, takže může být i hůř. Dneska máme na programu... tak nějak co se nám bude chtít :)
Určitě neminete ani Pantheon jakožto jednu z nejnavštěvovanějších atrakcí v Latinské čtvrti. Dnes slouží jako pohřebiště významných francouzkých osobností. Má zde hrobku např. Alexandr Dumas, Victor Hugo, Voltair apod. Jako jediná žena je tady pohřbená Marie Curie Sklodowská. Vstup dovnitř je zpoplatněn - tuším, že to bylo asi 8 €, ale dovnitř jsme nešli. 
Ze zastávky Palais Royal-Musée du Louvre dojedeme metrem číslo 1 až do čtvrti La Défense (konečná), takového pařížského Manhattanu. Tahle železo-betonovo-prosklená monstra na okraji města představují práci pro několik desítek tisíc lidí. V útrobách mrakodrapů totiž sídlí různé firmy, kanceláře, či hotelové řetězce - byznys centrum se vším všudy. První co vás zaujme a co jistě nepřehlédnete, bude Grand Arche, neboli moderní protějšek k Vítěznému oblouku. Je to spíš taková obří skleněná kostka. Poblíž oblouku je velké nákupní centrum Les Quatre Temps. Fakt dooost velké, více než 200 obchodů. Spíš jsme to jen tak prosvištěli. Sice jsem si chtěla něco koupit, ale znáte to, jakmile "něco" sháníte, tak si to "něco" nikdy nekoupíte. A až to shánět nebudete, tak se to rázem začne objevovat všude kolem vás... Je tam i hodně restaurací a fastfoodů, ale bacha, protože na oběd se sem sbíhají všichni z okolních kanceláří, čili chvilkama zde může být i dost přelidněno.
Od nákupáku se pak táhne betonová promenáda, která je lemovaná mrakodrapy různých tvarů a výšek. Pod ní jezdí dráha metra (č. 1) i RER (A). Nastupujeme na druhé zastávce metra v této čtvrti - Esplanade de La Défense, a popovezeme se na Les Sablons. Odtud dojdeme k moderní galerii Fondation Louis Vuitton. Už sama budova je velice zvláštní. Místo klasické střechy má nosníky se skleněnými různobarevnými pláty připomínající plachty. Objekt je navíc ještě obklopen kaskádovitými bazény, jakýmsi umělým vodopádem. Chystali jsme se jí dovnitř na prohlídku, ale při našem štěstí se zrovna ten den měnily expozice a galerie byly zavřené. No co, ušetřili jsme asi devět euro. 
Poté už se odebíráme k oné lejdy, kterou vidíte skoro odkudkoliv. A i když jí zrovna nevidíte, tak vám ji alespoň ve zmenšené formě vnucují černoši spolu s dalšími krámy jako jsou třeba selfie tyče apod. Kdo nebyl na Eiffelově věži jakoby snad ani nebyl v Paříži. Tak jsme tam tedy nebyli, protože jsme nahoru opravdu nešli :) Mrzí nás to? Ne. Po různých teroristických útocích jsou i v Paříži dost posíleny kontroly apod. Při vstupu do turistických atrakcí a památek tedy musíte rozepnout nebo sundat bundu, jestli nemáte kolem pasu omotaný dynamit a otevřít batoh či kabelku, jestli tam třeba neukrýváte kulomet. Jasně, že to zlehčuji, ale faktem zůstává, že všude čekáte frontu na kontrolu a až potom další frontu na vstupenky. Stát dvě hodiny ve frontě je asi to poslední co naše uťapkané nohy chtějí. Volíme tedy alternativní plán v podobě plavby lodí.
